#1 Re: Kde se dá ochutnat cider? » Kingswood Cider (Pilsner Urquell) » 2013-07-22 12:29:58

Jenom nevím, zda se jedná o cider anglický, nebo plzeňsky. Zřejmě se jedná o dovoz jako Somersby Cider od Budvaru. Složení Kingswood je stejně obchodně výhodné jako u Somersby. Toto léto se mi jeví jako léto ciderové, tj. hospody budou zaplaveny točenými alkoholizovanými jablečnými limonádami, od velkodovozců, kteří vycítili obchodní příležitost, která se naskytla díky neúnavné práci malovýrobců a nadšenců na nekonečných ciderových prezntacích na trzích a ochutnávkách. Velkovýrobci a velkodovozci, jak je obecným zvykem, zlikvidují sníženými cenami malovýrobce, a pak cenu další rok zvednou. Malovýrobci, pokud přežijí, a udrží ceny na úrovni přežití, přejdou do "podsvětí" a budou vyrábět a prodávat pro málopočetnou klientelu, toužící po kvalitě a exkluzivitě. Cenově je Kingswood sice v pořádku, tj, 1 dcl za 10 Kč, ale je to včetně marže pro prodejce, jaká je cena od dodavatele nevím. Na jakou cenu by musel jít malovýrobce ? Na cenu sterilovaného moštu ? A kolik by toho musel vyrobit, aby přežil ? Mám pocit, že pak se práce na výrobě cideru stává otročinou a ne radostí. O neochotě státu malovýrobce dotovat nepochybuji, nejsme v Normandii. Moc bych se nedivil, kdyby se v nejbližší době ozvali na popud min. fiancí celníci, a zavedli celní daň na cider a ohlašovací povinnost (viz celní daň na pivo + ohlašovací povinost vařit pivo nad 200 l za rok). Dej Bůh štěstí a ochraňuj malovýrobce cideru.

Stejná reakce i na :
http://www.domaci-cider.cz/viewtopic.php?id=220

#2 Re: Novinky » Plzeňský Prazdroj bude vyrábět cider. Naváže na úspěch? (E15) » 2013-07-22 12:20:02

Teď jenom nevím, zda se jedná o cider anglický, nebo plzeňsky. Zřejmě se jedná o dovoz jako Somersby Cider od Budvaru. Složení Kingswood je stejně obchodně výhodné jako u Somersby. Toto léto se mi jeví jako léto ciderové, tj. hospody budou zaplaveny točenými alkoholizovanými jablečnými limonádami, od velkodovozců, kteří vycítili obchodní příležitost, která se naskytla díky neúnavné práci malovýrobců a nadšenců na nekonečných ciderových prezntacích na trzích a ochutnávkách. Velkovýrobci a velkodovozci, jak je obecným zvykem, zlikvidují sníženými cenami malovýrobce, a pak cenu další rok zvednou. Malovýrobci, pokud přežijí, a udrží ceny na úrovni přežití, přejdou do "podsvětí" a budou vyrábět a prodávat pro málopočetnou klientelu, toužící po kvalitě a exkluzivitě. Cenově je Kingswood sice v pořádku, tj, 1 dcl za 10 Kč, ale je to včetně marže pro prodejce, jaká je cena od dodavatele nevím. Na jakou cenu by musel jít malovýrobce ? Na cenu sterilovaného moštu ? A kolik by toho musel vyrobit, aby přežil ? Mám pocit, že pak se práce na výrobě cideru stává otročinou a ne radostí. O neochotě státu malovýrobce dotovat nepochybuji, nejsme v Normandii. Moc bych se nedivil, kdyby se v nejbližší době ozvali na popud min. fiancí celníci, a zavedli celní daň na cider a ohlašovací povinnost (viz celní daň na pivo + ohlašovací povinost vařit pivo nad 200 l za rok). Dej Bůh štěstí a ochraňuj malovýrobce cideru.

#3 Re: Novinky » Plzeňský Prazdroj bude vyrábět cider. Naváže na úspěch? (E15) » 2013-07-15 18:01:28

Dnes jsem ochutnal točený plzeňský cider Kingswood v hospodě na Praze 2. Představte si, že pijete anglický točený cider, možná v něm oproti anglickému převládá víc chuť jablek. Bublinky brzo utečou a jsou hodně vidět, tedy se dosycuje, což je v těchto objemech výroby nevyhutelné. Chuť příjemná nasládlá, po druhém napití už vnímáte hořkost jader. Myslím, že zdařilý cider, který může konkurovat anglickému dovozu, pokud vydrží s takto nastavenou kvalitou. O malé české výrobce se nebojím, jejich cidery jsou a budou vždy specifické a svým způsobem výjmečné, a jen pro zákazníky, kteří si cestu k českému cideru vždy najdou.

#4 Re: Novinky » Jablečný cider se těší u Čechů čím dál tím větší oblibě » 2013-05-10 06:28:31

Kdo máte možnost, doporučuji Somersby ochutnat a přečíst si složení na etiketě. Možná dřív si přečtěte složení. Už jsem ochutnal, u mne velké mínus a chuť žvýkaček. Z cideru mám pocit, že se jedná o levnou, a obchodně ze strany dovozce výhodnou alternativu, která nemá se snahami místních malovýrobců žádné srovnání. Spíš jde o to, zaplavit trh levnou náhražkou cideru, který nastaví podvědomí zákazníka, jak má cider chutnat.

#5 Re: Stáčení a lahvování » Lahvování a doslazování » 2012-11-20 23:17:41

Je to zajímavá myšlenka, ale budeš to muset zkusit. Výsledek mne dost zajímá. Jenom poznámka,  pasterizace vůbec nemusí některé druhy plísní zlikvidovat, plísně jsou bohužel nejodolnější bestie, které zvládají široké spektrum zásad i kyselin, a samozřejmě i teplot. Určitě bych keg pořádně sanitoval, teprve potom bych nalil pasterovaný cider. Myslím, že optimální řešeni je klasický způsob výroby cideru, který velmi dobře umějí v Bretani, tj. včas stáhnou mošt s pomnoženými kvasinkami, ještě než se rozkvasí. Po prvním stočení nedojde k rozmíchání usazenin na dně (kvasinky + živiny) a deky na povrchu kvasu. Proto se odebírá prostřední část kvasu těsně před rozkvašením. To je zřejmě to pravé umění, vystihnout dobu prvního stáčení.

#6 Re: Péče o sklep » Plíseň na korku » 2012-11-20 22:47:22

Lepší než pryžové zátky, které po čase zpuchří, používat silikonové. Dají se koupit ve vinařských potřebách. Taky prodávají silikonové zátky s plastovým kvasným kloboukem, výborná věc. Jsou sice dražší, ale vyplatí se.

#7 Re: Drcení ovoce » Macerace drti » 2012-09-26 23:43:54

Zdravim, tak to se těším, na leden. Taky se chystám část nechat louhovat na drti. Co jsem zjišťoval, tak Bretonci nechávají ležet na drti cca 12 hodin, což má za následek, že se buněčné pletivo víc rozpadne a je větší výtěžnost. Taky bych si troufal odhadovat, že se do moštu dostane vích jádřincová chuť, což u suchého cidru je dost dobrota. Tonda.

#8 Re: Kde se dá ochutnat cider? » Ochutnávka domácích ciderů » 2012-01-25 00:25:21

Ahoj Jirko. před chvílí jsme se roezšli v Nitranské, a každý jsme se odebrali svou cestou k domovu. Píšu Ti v lehkém a příjemném ciderovém opojení. Jsem rád, že jsem se s Tebou a s ostatními mohl seznámit. Musím přiznat, že se Tvůj cider rozhodně neztratil, a byl hodnocený z mého pohledu v předních liniích. Škoda, že jsi nestačil ochutnat pommeau a calvados. Uvidíme příští rok, kam se to celé posune,. Měj se krásně, a ještě jednou díky za setkání.
Tonda Bernard

#9 Re: Kvašení » Fermentačná nádoba » 2012-01-03 13:41:30

Tuším, že v Praze v Ječné ulici ,kousek nad Městským pivovarem(?), už za komunistů leta prodávali, a stále prodávají výrobgy z gumy. Mohli by tam mít buď hotová těsnění, nebo koupit plát gumy, a těsnění si vystřihnout.

#10 Re: Chemie a přídavky » Síření cideru » 2012-01-03 13:29:26

Nekvašený mošt se dá uchovat pouze sterilizací nebo zasypáním chemickým konzervantem, ale to je snad jasné. V předchozí odpovědi jsem popsal uchování kvašeného cideru na konci zrání po stočení do  šampusové lahve s plastovou zátkou a zdrátkováním, taky by stačila na uzavření pivní korunka. Velikost sirného plátku viz paní UHROVÁ - Jak se dělá cidre, calvados, pommeau

#11 Re: Vady cideru » Může kvašením moštu vzniknout aceton? » 2012-01-03 13:14:22

Předejít se dá kvašením ve vysířených nádobách bez přístupu vzduchu. Pokud je již zkaženo, tj. smrdí aceton, a je toho hodně, tak opatrně a pomalu přepálit. Pokud toho je málo - vylejt. Pokud se bude pálit v družstevní pálenici, chce to zkušeného paliče, který nepálí vše stejně, ale hlídá si teplotu.

#12 Re: Vady cideru » Může kvašením moštu vzniknout aceton? » 2011-12-29 12:20:47

Tak zde je původce acetonu :
Hansenula anomala (Hansen) Sydow – na moštech nebo vínech vytváří matnou suchou šedobílou mázdru (kožku, křís). Zkvašují glukózu, maltózu, galaktózu. Asimilují ethanol a KNO3. produkuje estery, např. octan ethylnatý (podobná vůně a příchuť jako naoctěná vína).

A zde jest zaslaná reakce Ing Šlosara

Vážený pane inženýre,

přiznám se, že odborník na potravinářskou chemii nejsem, celý profesní život jsem se zabýval organickou chemií v různých výzkumných ústavech v Pardubicích.
To, že zkvašováním jablečného moštu vzniká ethyacetát (octan ethylnatý) a aceton je známá věc a odběr úkapů by se měl právě na tuto skutečnost zaměřit, tzn. destilovat dostatečně dlouho s minimálním příkonem energie do vařáku. Pokud jsou tyto komponenty cítit už ve zkvašeném moštu, tak se jistě jedná o nepřiměřeně vysokou koncentraci, která určitě souvisí s nesprávným průběhem kvašení. Ačkoliv je tento kvas velmi stabilní ohledně oxidace ethanolu na kys, octovou (na rozdíl od třešní, višní a meruněk), přesto by měl být chráněn PE plachtou, aby se k němu nedostaly křísotvorné kvasinky. Speciálně křísotvorná kvasinka Hansenula anomala je zodpovědné za vznik těchto sloučenin.
Zdravím Vás a přeji hodně zdraví a samá dobrá rozhodnutí v dalším roce.

Petr Šlosar
www.ovocne-destilaty.cz

#13 Re: Vady cideru » Může kvašením moštu vzniknout aceton? » 2011-12-29 11:29:52

Našel jsem částečnou odpověď na aceton :
zdroj : http://www.ovocne-destilaty.cz/index.php?stranka=dotazy
Dotaz ohledně výskytu acetonu jsem Ing. Šlosarovi zaslal

Tak a zde již zmíněný článek o pálení jablek a acetonu :

Jablka na pálení

Co si počít s nadúrodou jablek? Vykupují se za zanedbatelný peníz a rychle se kazí. Proto je lépe se poohlédnout po nejbližší moštárně, kde se dá ze sto kilogramů jablek získat 60 litrů moštu, ale někde umí i víc. Jablečný mošt je výchozí surovinou pro přípravu calvadosu. Ačkoliv jablka obsahují průměrně 8,9% cukru, je vhodné přidat zákvas ze 3 kg drcených jablek a 20 dkg cukru / 50 l kvasu, dále R.Wagner: Calvados po lopatě, čímž se zanedbatelně zvýší podíl alkoholu, ale kvas se stabilizuje. Vzhledem k tomu, že jablka obsahují průměrně 0,7% volných kyselin počítáno na kys. jablečnou (hydroxyjantarová) není třeba se obávat napadení křísotvornými kvasinkami, jak je tomu u hrušek, které vykazují průměrný obsah kys. jablečné pouze 0,19%. (lit. O.Vondráček: Výroba lihu a ušlechtilých pálenek z ovoce, str. 19, PRAHA 1945). Problém je ale v tom, že v naší zemi je více palíren než moštáren a kdo má doma lis na ovoce? Nezbývá tedy nic jiného než-li založit máč z jablečné drtě a vyrobit jablkovici. Vzhledem k přítomnému rozemletému jádřinci mívají jablkovce drsnější chuť, ale především záleží na vyzrálosti ovoce, což je podobně jako u jiných druhů ovoce kategorický imperativ. Dále je třeba věnovat pozornost odrůdě. Rozhodně nedoporučuji žádnou velkoplodou, moderní odrůdu, kterých jsou naše supermarkety plné. Pro přípravu kvasu jsou nejvhodnější drobné plody starých odrůd, snad nejvhodnější je Moravská jadrnička, ale konkrétní zkušenost s ní nemám. Zajímavých výsledků jsem dosáhl s Kasselskou renetou a pokud jsem nechal plody přemrznout, získal jsem destilát s jemně kořeněnou příchutí, která mnohé degustátory uvedla do rozpaků, důsledkem pak bylo nízké hodnocení destilátu. Vliv stopek neumím posoudit, ale v literatuře se doporučuje jejich odstranění, aby se destilát nekontaminoval tříslovinami (K.Hagmann, B.Essich . Pálíme ovoce, str.58 VÍKEND 2007). K jablečné drti je možno přidat třetinu objemu vody a  i 6-8 ml ztekucujícího enzymu OVOPRES na 100 kg máče. Ovopres je vysoce účinný enzym který způsobuje degradaci pektinů, které jsou součástí buněčné stěny, především dlouhých řetězců galakturonové kyseliny. Důsledkem je pak rychlé ztekutění máče a uvolnění vonných složek. Výrobcem Ovopresu je společnost J.Divila, Březová 125, Slušovice, tel. 724 251461. Životnost jablečného máče je velmi vysoká a je srovnatelná se životností švestkového máče. Rozhodně doporučuji odjezd do palírna při dosažení zbytkové cukernatosti 6 st. Brixi (refraktometricky). Kvalita jablečného destilátu je především závislá na správném vedení destilace. Tyto máče bohužel vykazují vysoký obsah acetonu (CH3COCH3), bod varu 56,2 st. C a octanu etylnatého, též etylacetát (CH3COOC2H5), bod varu 76,8 st.C. Z tohoto důvodu doporučuji odebírat přední frakci dostatečně dlouho při minimálním příkonu energie do vařáku. Nedostatečná separace těchto složek, které se v nízké koncentraci jeví jako vonné sloučeniny se pak pozná druhý den bolestí hlavy.

Pokud přece jen máte nějaké dotazy, můžete mne kontaktovat na emailu: slosar-petr@seznam.cz Petr Šlosar

#14 Re: Chemie a přídavky » Síření cideru » 2011-12-29 10:46:24

Sířím pouze nádoby před kvašením sirnými plátky, a nikdy se mi mošt nezkazil. Mám s tímto způsobem konzervace ty nejlepší zkušenosti. Při lahvování, lahve pouze pořádně vymyji a CO2 už zakonzervuje mošt sám. Lahve jsou uskladněné i více než jeden rok, a zatím žádné zkažené jsem nevylil.

#15 Re: Odkazy » Cyser - medovina z cideru » 2011-06-01 06:21:53

Jasně, že se k přípravě medoviny voda používá, ale zřejmě už předkové tušili, že s moštem to bude lepší. Musím přiznat, že mne netové diskuze připadají trošku neosobní. Pokud se podaří znova zorganizovat ochutnávku cideru jako v loni, rád se zúčastním, a pak se dá diskutovat mnohem pružněji a s větším záběrem. Tak zatím.

#16 Re: Odkazy » Cyser - medovina z cideru » 2011-05-31 19:25:48

S tou vodou opatrně, vinaři mají pořekadlo "To víno je dobré, není v něm žádná voda", a mají naprostou pravdu. Základem je mošt, mošt, a zase mošt. Letos to s jabkama moc nevidím, alespoň u nás nic moc,budu muset vydržet s loňskými zásobami. Tuším, že Bretonci vyrábějí tzv. Chouchen (šušeň), a je to kvašený jablečný mošt s medem.

#17 Re: Odkazy » Cyser - medovina z cideru » 2011-05-31 08:22:14

Při kvašení dávám kvasnou zátku, nechám kvasit, ještě dlouho po vyčištění.  Ve Tvém případě nemohu posoudit, pokud neochutnám, vlivů je moc, složení moštu podle jablek, množství medu, druh kvasinek, ale to víš sám nejlíp. Jakou jsi měl cukernatost při smichání moštu s medem ? 4 měsíce kvašení mi připadá jako že je málo medu. Sám nechávám kvasit ve sklepě ve tmě a dlouho při stálé nízké teplotě, proto tak dlouhé prokvášení. Ještě dotaz, kde jsi sehnal v únoru mošt (4 měsíce) ? Ze starých jablek to není nic moc, už jsou bez kyselin, to taky může být důvod nehotové chuti.

#18 Re: Odkazy » Cyser - medovina z cideru » 2011-05-31 07:12:25

Pokud to někdo chcete zkoušet, připravte se na velmi dlouhé kvašení, rozhodně se nebude jednat o kasovní trhák, med není zrovna levná záležitost. Kvasí to 2-3 roky, a i pak to bývá dost živé.

#19 Re: Kvašení » Používat šlechtěné kvasinky? » 2011-05-19 08:00:38

Zatím mám nejlepší zkušenosti s divokejma kvasinkama, které jsou na jabkách. Zkoušel jsem vinné kvasinky, respektive burčákem aktivovat jablečný mošt, ale došlo k bouřlivému kvašení, a mošt "šel" na destilaci (možná námět pro paliče, jak urychlit jablečné kvašení). Jsem zastánce pomalého přirozeného kvašení při nízkých teplotách, kdy vše trvá déle, ale zase mošt pořádně prokvasí.

reklama:

Zápatí

Založeno na FluxBB | CZ a SK