Ahoj, nákup vstupenek na Cidershow 2023 je přes GoOut https://goout.net/cs/cidershow-2023/szgtkjp/

Ahoj,
myslím si, že tam 6 stromků určitě zbyde.

Ano zchlazení a sedimentace v ledničce funguje dobře.

Kdo by chtěl začít laborovat s deskovou filtrací cideru doma, tak doporučuju filtr Colombo. Dá se sehnat kolem 6-7 tis Kč. Ten náš stařík sic opravován stále funguje i po 12 letech. A udělali jsme na něm už určitě nějakých 150hl cideru. Když se použijou správný desky a postup, tak to celkem i jde. Každopádně filtrace dokáže pěkně potrápit, kdy vám z přicpanýho filtru stříká a kape cider všude možně, jen ne z outlet hadice. Ztráty okapem se dají pak taky přefiltrovat a nakonec nasát cca 3-5l vody a tím vytlačit cider z filtru, aby byly ztráty co nejmenší.

Pavelix ten sodastream... to mi připomnělo moje začátky. Měl jsem tichý cider a potřeboval jsem ho pro tuhle fotku nějak nabublat... A pak jsem si vzpomněl na naší starou sifonovou láhev..

Jinak nasycení pomocí sodastrem je samozřejmě možné. Značná část CO2 pak při přelévání do finální skleněné lahve unikne, ale znatelná část ho v nápoji zůstane. Chce to jen přelévat velmi pomalu, do mokré láhve a hlavně, mít cider co nejvíc zchlazený (2-4 C). Čím víc bude cider zchlazený, tím víc CO2 se naváže a méně ho unikne při přelévání.

Příští rok se můžeme domluvit budeme mít přebytek. Boskoopské taky super 17 Brix to je fakt hodně!

Pavelix pro ten samospádový filtr bych pro první - hrubou - filtraci zvolil filtrační kotouč s největší pórovitostí, myslím že ho označují jako 1000 nebo nejhrubší 2000, jiný výrobce označuje V8.
Záleží jak moc byl cider dopředu vyčířený. Nemá smysl hrubě filtrovat středně vyčířený cider, to vám jenom proteče skrz a nic moc nezachytí.
Každopádně pokud si hrubou filtrací chcete pomoct se zastavením primárního kvašení, tak určitě bych zvolil nejhrubší filtr, protože cider vlastně ještě kvasí a obsahuje spoustu větších partiklů z moštu a kvasnice. Takže nejdřív bych kvasnou nádobu co nejvíc zchladil, potom dvakrát stočil z kalů (s odstupem 10h) a potom to stočil přes hrubý filtr, poté zase nechal chvíli odstát - sedimentovat - poté středně hrubou filtraci, odstát, poté jemnou filtraci. Neustále to mít co nejvíc zchlazené, aby to lépe sedimentoval na dno, které oddělovat.
Ono když cider moc dlouho sedí v tanku nebo láhvi na mrtvých kvasinkách taky není moc dobře. Může ležet na větším množství po čas zrání, ale ne pak při delším skladování.

Teplota i čas myslím úplně v pořádku. I to, že jsi láhve zahříval pozvolna - bez teplotního šoku. Mošt se ti během pasterizace nesrazil, jakoby bílkovinová sraženina, hrudky?

U pasterizace cideru může být teplota i čas o fous menší, protože alkohol pomáhá produkt konzervovat.

V obou případech má pasterizace vliv na chuť, když se to přežene s teplotou, tak to může trochu chutnat jako kompot a to nechceme.

Zátkovačka vypadá masivně!
Ten lis je prcek, to muselo být peklo

Tak konečně.... nabídka odrůd je tady, pokud by se z toho někomu něco hodilo.

Ano určitě je možné to při 1020 zastavit, výsledkem bude polosladký cider. Tzn. stočit z kalu a hned do lahví, zazátkovat, nechat cca 6 hodin pro vytvoření malého přetlaku CO2 a pasterizovat. Jen teplotu pasterizace bych o několik stupňů ubral. Během pasterizace je dost možné, že se srazí bílkovina obsažená v cideru, což vytvoří hrudky a na pohled to nebude příliš pěkné. Řešením by bylo předchozí odbourání bílkoviny.

Co se týká rozdělení várky na dva demižony a dolití, tak to je možné udělat, ale tím se poníží počet kvasnic v každém demižonu. Pro optimální kvašení je dobré mít správné množství kvasnic. V tomto případě bych tedy přidal výživu kvasnic, aby se urychlilo jejich množení a nedošlo k nezdravé fermentaci (tvorba sirovodíku a jiných nežádoucích látek).

Kolowratovy sady vysadili 10ha francouzských odrůd na cider, myslím že nějaká část šla z české školky, kouknu na to až bude čas.

Ahoj! Ano, nejlepší je hustoměr na měření počáteční, průběžné a koncové hustoty. A koukám, že v eshopech je skladem. Takový standardně sladký mošt z konzumně zralých jablek má řekněme cca SG=1050-1060. Když ho necháš prokvasit úplně do sucha (SG=1000), tak bude mít obsah dejme tomu 7% alkoholu, bude bezpečný pro lahvovaní, ale pro většinu lidí příliš suchý a kyselý, takže je potřeba odbourat kyselinku pomocí JMF. Pro měření cukernatosti si můžeš pořídit i refraktometr, ale já ho používám spíš jen když dělám icecider. Pro orientační zjištění množství alkoholu bez počáteční hodnoty gravity si můžeš pořídit obyčejný alkoholmetr na víno. Pro měření titrovatelných kyselin slouží roztok K a pro volnou síru roztok Reagenz. Pro měření pH papírky se stupnicí 2-5 a nebo lépe pH metr, důležité je i měření teploty. Upravovat mošt cukrem před začátkem kvašení můžeš, pokud chceš kvašení zastavit řekněme při FG=1018-1020 a mít tedy sladší cider, ale s vyšším obsahem alkoholu. Ten můžeš stočit z kalů, opakovaně filtrovat a nalahvovat, ale bez pasterizace se neobejdeš- velmi snadno se v lahvi rozkvasí, takže určeno spíš k okamžité konzumaci příp. skladování v chladničce. Přikádám pár starých fotek. Na novém článku s podrobným návodem na výrobu cideru právě pracuju a snad brzy zveřejním. Tady můj starý návod na výrobu cideru

Měření cideru hustoměrem

Měření hustoměrem FG=1000

Měření alkoholmetrem alk 6,2% obj

Měření papírkem PH=3,5

Měření PH metrem PH=3,6

Měření SO2 roztokem K

Měření teploty t = 8,3°C